Vznik a historie využívání zemního plynu

O vzniku zemního plynu existuje více teorií. Jelikož se zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo s uhlím (karbonský zemní plyn), přiklánějí se teorie jeho vzniku nejčastěji k tomu, že se postupně uvolňoval při vzniku uhlí nebo ropy jako důsledek postupného rozkladu organického materiálu. Podle teorií preferujících organický původ zemního plynu byly tedy na začátku vzniku zemních plynů rostlinné a živočišné zbytky.

Podle anorganické teorie vznikal zemní plyn řadou chemických reakcí z anorganických látek. V poslední době američtí vědci přišli s další tzv. abiogenetickou hypotézou, podle které zemní plyn vznikl štěpením uhlovodíků, které se na naší planetu dostaly v době jejího vzniku z vesmírné hmoty. Tyto vyšší uhlovodíky se postupně štěpily až na metan, který pak pronikal k povrchu Země.

Využívání zemního plynu

Dříve než lidé zemní plyn poznali, byl opředen rouškou tajemství. Občas se stalo, že byl zemní plyn vyvěrající ze zemské kůry zapálen třeba bleskem.

Vzniklý oheň šlehající ze země byl hořící zemní plyn, který vycházel z podzemí. Pro rané civilizace byly tyto ohně záhadou, a tak byly zdrojem mnoha mýtů a pověr. Jeden z nejslavnějších z těchto ohňů byl nalezen přibližně 1000 let př.n.l. ve starobylém Řecku, na hoře Parnas.

Jeden pastevec koz narazil na plamen šlehající ze skalní pukliny, který vypadal jako hořící pramen. Řekové věřili, že plamen má boží původ, a vystavěli nad ním chrám. Ten obývala kněžka, která byla známa jako věštkyně delfská, která nad tímto plamenem pronášela svá proroctví.

Takovéto typy plamenů se objevily v náboženství Indie, Řecka a Persie. Protože si lidé nedokázali vysvětlit, z čeho tyto ohně vznikají, připisovali jim zázračný nebo nadpřirozený původ. Teprve kolem r. 500 př.n.l. poznali Číňané možnost využít tyto ohně ve svůj prospěch. Když nalezli místa, ve kterých plyn unikal na povrch, vytvořili z bambusových výhonků jednoduché potrubí k vedení plynu do míst, kde se vařila mořská voda. Z té se vařením oddělovala sůl, a z mořské vody tak získávali vodu pitnou.

První zemí, která začala zemní plyn využívat komerčně, byla Británie. Kolem r. 1785 se zemní plyn vyrobený z uhlí, začal používat k osvětlení domů a také ulic.

Za den vzniku plynárenství jako průmyslového odvětví je považován silvestrovský večer roku 1813, kdy se poprvé rozsvítily lampy plynového osvětlení na londýnském Westminsterském mostě.

Obor plynárenství ve své historii prošel dvěma hlavními vývojovými směry. Prvním byla etapa svítiplynu, který se vyráběl z uhlí nebo kapalných uhlovodíků. Svítiplyn se přestal používat ve většině zemí ve druhé polovině 20. století. V České republice se svítiplyn využíval až do roku 1996. Dnes je distribuován odběratelům výhradně zemní plyn.