Vaše dotazy k záměru výstavby paroplynové elektrárny
Jaké jsou alternativy v kategoriích elektráren - pro Čelákovice/Mochov/Záluží je počítáno s třídou 1000 MWh? Mám na mysli nižší eventuálně vyšší - pokud existuje. Do jaké míry by se potom elektrárna smrskla resp. nafoukla?
O jiné alternativě neuvažujeme. Záměr počítá s elektrárnou v třídě 1000 MW, s tím, že se jedná o blok dvou plynových turbin, jejichž „odpadní“ teplo je využíváno pro výrobu páry pohánějící jednu parní turbinu. Proto termická účinnost dosahuje hodnoty 59%. Jedná se o kompletní paroplynový cyklus, který nelze nijak rozšiřovat.
Kdo by byl dodavatelem technologie?
Otázka na konkrétního dodavatele technologie je v současné fázi projektu předčasná, v případě rozhodnutí o realizaci projektu bude vypsán tendr.
Kdo mluvil na setkání 5.11. v Čelákovicích k zastupitelům?
Martin Chalupský – ředitel komunikace skupiny RWE
Oldřich Tichý – zástupce investora Alpiq, manažer projektu
Jan Ruml – jednatel společnosti RWE Plynoprojekt, manažer projektu
Tomáš Tichý – jednatel společnosti RWE Distribuční služby, předseda Českého plynárenského svazu
V prezentaci jste uvedli, že elektrárna spotřebuje při maximálním výkonu okolo 5% spotřeby ČR- to je docela hodně. O kolik se bude muset zvýšit kapacita zásobníků pro udržení současné úrovně "zálohování" plynu v zásobnících?
Zemní plyn pro elektrárnu bude přiveden z blízkého vysokotlakého plynovodu, který svou statickou i dynamickou kapacitou plně postačí pro zásobování jak stávajících odběrů, tak i pro odběr elektrárny.
Podzemní zásobníky plynu jsou vázány na vhodné geologické struktury (v případě ČR to je zejména na Moravě) a nepředpokládá se, že by – s ohledem na výše uvedené napojení elektrárny na kapacitní plynovodní systém – byly budovány zásobníky v přímé souvislosti s elektrárnou. ČR disponuje nadprůměrnou kapacitou v zásobnících ve srovnání s okolními zeměmi. Skladovací kapacity RWE v ČR reprezentují třetinu celoroční spotřeby. Sama RWE v zájmu zajištění ještě větší bezpečnosti dodávek zemního plynu pro své zákazníky v ČR aktuálně pracuje na rozšíření zásobníků ve dvou lokalitách na Moravě.
Od kdy provádí RWE výkup pozemků pro výstavbu paroplynové elektrárny v katastru obce Mochov?
Od druhé poloviny loňského roku bez větší prezentace s ohledem na možné spekulace. Za poslední roky už máme velmi špatné zkušenosti. Po oznámení záměru výstavby například strategických plynovodů jsme se setkali se spekulativními nákupy pozemků na plánovaných trasách.
Kde nastal problém ohledně informací o výkonu této elektrárny? V novinách se nejprve objevila hodnota 860 MW, ve Vaší oficiální prezentaci se uvádí 1000 MW. Údajně (nemám ověřeno) se při jednání v březnu letošního roku se zastupiteli obce Mochov mluvilo o polovičním výkonu.
Výkon elektrárny resp. výkon jejich spalovacích turbin je závislý na teplotě nasávaného vzduchu. Proto může maximální výkon elektrárny o jmenovitém výkonu 880MW (při +15 C) přesáhnout hranici 1000MW při teplotách pod nulou. Je pravda, že jste se mohl setkat s různými údaji, ale za kvalitu mediálních informací nemůžeme ručit. Veškeré relevantní informace, které máme v přípravné fázi projektu k dispozici,jsou uvedeny v prezentaci, která je k dispozici na našem webu www.rwe.cz.
S jakými konkrétními profesemi (a odhadovanými počty pracovníků) počítáte: a) při stavbě elektrárny, b) při provozu?
V průběhu výstavby počítáme se zaměstnáním 500 osob. Bude se jednat o všechny stavební profese. Instalace technologie bude poté vyžadovat nasazení špičkových odborníků. Při vlastním provozu počítáme se zaměstnání několika desítek lidí. Předběžně kalkulujeme se 40-50 místy. Bude se jednat o techniky, energetiky, dispečery, ale i řadu servisních profesí (údržba techniky, zeleně, stravování atd.)
Jak konkrétně si představujete realizovat Váš záměr (v případě výstavby paroplynové elektrárny) „mít dobré sousedské vztahy“?
RWE jako společensky odpovědná společnost se velmi angažuje formou podpory řady kulturních, sportovních a charitativních projektů, do nichž ročně vkládáme více než 100miliónů. Například obyvatelé obcí na jejichž území jsou naše podzemní zásobníky zemního plynu využívají pravidelně našich programů podpory. Jsme rádi, že můžeme pomáhat rozvíjet regiony v nichž působíme a jsme zároveň hrdí na to, že jsme v takových místech považováni za dobrého souseda. V jednotlivých obcích jsme zmodernizovali knihovny, sportovní areály, opravili chodníky, vybavili školy novými počítači atd. Ten výčet jednotlivých projektů by narostl do řádů stovek. Podporujeme sportovní týmy, školy, sociální zařízení, podílíme se na financování různých společenských a občanských aktivit. V regionu elektrárny jsme připraveni podle konkrétních potřeb občanů a jednotlivých obcí investovat do jejich rozvoje.
Jak se díváte na záměr výstavby 7 paroplynových elektráren v brzké době na území České republiky ve vztahu k dodávkám (a jejich 100 % zajištění) plynu?
Dodávky ZP by neměly být problémem ani pro kapacitu přepravní sítě ČR. Tranzitní soustava v ČR má dostatečnou kapacitu na zajištění dodávek dalších objemů zemního plynu. Prokázali jsme i v období lednové krize, že jsme schopni vypomáhat i okolním zemím, které se potýkaly s problémy. V rámci dlouhodobých kontraktů máme dostatek zemního plynu pro užití v ČR.
Proč je plánovaný výkon tak velký, když výhoda paroplynu je v rychlém náběhu, tedy vykrývání energetických špiček? Z velkého výkonu se zdá, že to má být stálý provoz.
Stálý provoz se nepředpokládá. Výkon vyplývá z modelových výpočtů a např. i z očekávaného rozvoje fotovoltaických a větrných elektráren, které potřebují relativně rychlý záskok.
Neuvažuje se o tom, že by se teplo odvádělo do sousedních obcí na vytápění nebo využívalo jiným způsobem?
Vysoká termická účinnost cyklu snižuje výstupní teploty spalin a využití pro vytápění by bylo problematické.
Vaše technologie je podle Vás špičková. Existuje technická možnost, že by se používal uzavřený vodní okruh, tzn. bez vypouštění páry do ovzduší?
Technicky to možné je, ale takové řešení je nevhodné vzhledem k jeho vlivu na životní prostředí – docházelo by k ohřevu vody v řece.